Národnostní rozmanitost obyvatel
na
Břeclavsku, Hodonínsku, Strážnicku
a
dalších částech jižní Moravy
(jihu Slovácka).
Po rozpadu Rakouska-Uherska byly k Československu na Břeclavsku připojeny obce Charvatská Nová Ves, Poštorná, Valtice, Úvaly, Hlohovec. Z historického hlediska nebylo toto území součástí Moravy, k té bylo připojeno až Versailleským mírovým systémem (na rozdíl od Vitorazska, které mělo jiný historický vývoj).
Najednou je někdo začleňuje do oblasti Slovácka (Moravského Slovácka). V tom případě by musel do této oblasti zařadit i obce, které zůstaly na území Rakouska, kde v mnoha případech byla i větší Česká (Moravská) menšina jako například obce na pravém břehu Moravy Cáhnov - Hohenau an der March, Ranšpurk - Rabensburg, Pernitál - Bernhardsthal, Střezeníce - Drosíng, Prílepa - Waltersdorf an der, Zindorf- Síerndorf an der March. Na rozdíl od dalších obcí se obce připojené k ČSR vyznačovali spíše Chorvatským obyvatelstvem, které se do této oblasti dostalo v průběhu 16. století.
Jednalo se na území Moravy - na Mikulovsku a to o obce:
- Dobré Pole (Gutfjeld)
- Frélichov (Frjélištorf - nyní Jevišovka)
- Nový Přerov (Nova Prerava).
V podstatě tyto obce znovu založily. Dále se jednotlivé rodiny a více rodin rozptýlilo po jižním Slovácku, například do obce Hovorany došlo 26 Chorvatských rodin. Vezme-li v úvahu, že v urbáři ze 17. století je v Hovoranech :
- 28 usedlostí
- 17 nově osedlích
- 0 nově pustých
- 6 starých pustek
Dává nám to obraz jak se počet obyvatel vyvíjel.
- Charvatská Nová Ves
- Poštorná
- Zaniklé osady v tomto prostoru, atd.
Dále se v té době dostává na území jižního Slovácka obyvatelstvo Slezska (Slezané a Prusové) a Polska (Poláci a Kašubové jak je zřejmé např. z přímení Kašuba), kde do naší oblasti je přivádí majitelé panství, kteří se po Bílé hoře "zakoupily" na Moravu. Například do Vracova v té době se dostává necelých 30 rodin (podle urbáře z roku1604 jich tu bylo podle jména asi 28) a vezmeme-li, že v 17. století bylo ve Vracově usedlostí:
- 110 usedlostí
- 9 nově osedlích
- 4 nově pustých
- 11 starých pustek
Dále se na tomto konci nachází komunita židů a Habáni. Rovněž se přichází Vlaši (jedná se zejména o řemeslníky - kameníky, zedníky a jiné), jednalo se obyvatele severní Itálie (obecně se používalo toto označení pro všechny středověké Italy).
V pozdější době se sem dostávají také Alsasané, Lotrinkové a dalším obyvatelé Lotrinských držav (dále, Francouzů), když je jimi osidlováno císařské panství na Holíčsku a z malé části se dostalo několik rodin do Čejče, kde kde společně se Slováky z Holíčska znovu osazují tuto zpustlou obec. podle dalších informací se na tomto konci rozptýlilo několik Francouzských rodin. Některé Francouzské rodiny, kterým se jinde vedlo špatně pak přišly později za první vlnou do Čejče. Například příjmení Simandel se nenachází v seznamu prvních osedlíků Čejče, při jeho znovu osídlení, ale nachází se v Čejkovicích (doloženo v matrikách, kdy pod tímto příjmením zde působila porodní bába.)
Shrneme-li zde složení obyvatelstva tak vedle Moravanů, zde žily Slováci, Chorvaté, Němci, Prusové, Poláci, Kašubové, Vlaši, Židé, Habáni, ale i Češi.
.....................................................
Blanáři šily takzvané kožichy blánové, při jejich výrobě se nepožívala žádná látka, šily se pouze z ovčích kůží.
Žádné komentáře:
Okomentovat