Info

Vzhledem k okolnosti, že Google neustále šibuje s obrázkama (fotkama), tak se může stát, že někde v starších článcích nebudou fotky. Každá stránka (záložka) má svou vlastní internetovou adresu a vpravo na stránce je vyhledávání. Pokud najdete nefunkční odkaz v článku napište pod článkem zprávu a já to opravím.

čtvrtek 12. listopadu 2015

Jak se dostalo příjmení Hradil do Čejkovic.

1   Jan Adam na Čejkovicích a teorie příchodu příjmení Hradil do Čejkovic

      „V roce 1608 strýc Arkleb zemřel a Jan Adam byl nucen vrátit se domů a ujmout se správy zděděného čejkovického panství. Jan Adam byl až lehkovážně štědrý, což se projevovalo častými dary všemi směry, ať už směrem k novokřtěncům sídlícím v okolí Čejkovic nebo v podobě rozsáhlých polností svému švagru Alexandru Joštovi Haugvicovi. To byl také pravděpodobný důvod, proč se jeho jméno často objevuje v půhonných knihách. Pro svou mírnost a štědrost byl však Jan Adam oblíben u poddaných, kterým také často snižoval dávky, které mu měli odvádět.
     Dne 25. listopadu 1610 se Jan Adam na zámku Žamberku oženil s paní Marianou z Bubna. Manželka Jana Adama Mariana byla sestřenicí Jana mladšího z Bubna, který byl plukovníkem českých stavů a pozdějším významným emigrantským bojovníkem.
V červnu 1610 Albrecht z Valdštejna vyplatil Janu Adamovi z Víckova v Adamově sídle v Čejkovicích 8000 zlatých za slib, že se vzdá nároků na dědictví v hodnotě minimálně 230 000 zlatých ve prospěch své tety Lukrécie Nekšové, vdově po Arklebovi z Víckova a zároveň nové Albrechtově manželce. Jan Adam dokonce slíbil vyplatit Lukrécii Nekšové 50000 zlatých, kdyby se mu nepodařilo v tomto směru ovlivnit i strýce Viléma z Víckova a na Bystřici. Tak se však stalo, neboť Vilém do konce roku 1610 zemřel. Tento nepochopitelný krok lze snad vysvětlit pouze domněnkou, že Jan Adam nepočítal, že by Lukrécii Nekšovou přežil. Ta však nečekaně umírá již roku 1614. Dědictví po Václavu Nekšovi ale podle testamentu mělo po smrti Lukrécie připadnout manželovi a po jeho smrti nejstaršímu členu rodu Prusinovských z Víckova. Zatím tedy spadlo do klína Valdštejnovi a pravděpodobně odstartovalo závratný růst jeho kariéry.
        Paní Mariana Janu Adamovi porodila dceru Annu Sabinu a syna Karla Lva. Paní Mariana byla velmi dobrá hospodářka. Řídila práce, sjednávala správce a služebnictvo, vyrovnávala dluhy, dohlížela na pořádek a zejména na to, aby manželova štědrost a nerozvážnost nepřesahovala únosnou míru.
      Jana Adama více než hospodářství zajímala politika a veřejný život. Kolem roku 1615 byl členem moravského zemského soudu a především v roce 1616 se velmi aktivně účastnil jeho jednání, což dokládá množství nálezů a rozsudků v knihách půhonů. Koncem dubna 1618 odjel do Prahy. Těsně před počátkem českého stavovského povstání se sblížil s rytíři Václavem Bítovským z Bítova a Janem starším Skrbenským z Hříště. S nimi měl lví podíl na organizaci a propagaci radikálního křídla moravské stavovské opozice proti císaři.“
Tolik o Janu Adamovi na Wikipedii.

1.1    Tři možnosti jak se mohlo příjmení Hradil dostat do Čejkovic

1.1.1  Vylidnění oblasti v době předbělohorské

       Pokud jsem se zamyslel nad tím v jaké stavu byla v době před Třicetiletou válkou tato část Moravy, co do počtu obyvatel, tak je možné, že vylidněné obce byli doplňováni z panství s větším množstvím obyvatel. Panství v Předbělohorské historii rodu Pánů z Víckova a z Lukova se nacházela i na východní části střední Moravy, kde je vysoký výskyt příjmení Hradil. Tudíž je možné, že v tomto období se někteří poddaní na příkaz vrchnosti přestěhovali do Čejkovic a mezi nimi byl i náš předek. Mohlo se jednat jen o pár rodin.
        Například pokud by z každé vesnici v Prusinovském a Lukovském panství přestěhovala jen jedna rodina s dvěma, až pěti dětmi získal by pro své vesnice v jižní části Bohdalecko-Čejkovického panství velké množství poddaných.
  • v Panství Lukov, Klečuvka, 26 obcí
O Březová, Dešná, Dolní Ves, Držková, Fryšták, Homf Ves, Hrobice, Hvozdná, Kašava, Klečuvka, Kostelec, Podkopná Lhota, Lukov, Lukoveček, Neubuz, Ostrata, Slušovice, Štípa, Tmavá, Velíková, Veselá, Vítova, Vlčková, Všemina.
  • v Panství Prusinovice, Kostelec u Holešova, 6 obcí
O Bořenovice, Kostelec u Holešova, Kyselovice, Líšná, Prusinovice, Roštění
  • v Panství Bohdalice, Čejkovice, Na jihu 3 obydlené obce a 2 pusté
O Bohdalice, Čejkovice, Heroltice, Kučerov, Pavlovice, Potvorovice (pustina), Prušánky, Roztrhanice (pustina), Vrbice
        Celkem je to 32 obcí, a při průměru 4 osob na rodinu by se jednalo o 32 rodin a cca 120 až 130 osob. To znamená, že by mezi rodinami mohla být jedna nebo dvě rodiny s příjmením Hradil.

1.1.2    Přesunutí konkrétního člověka (rodiny) na jiné panství vrchností

Mohlo dojít k potřebě přesunout konkrétní osobu na další panství, například:
  • v Někdo z doprovodu panstva
  • v Kočí, člověk od koní
  • v Někdo od řemesla co bylo na panství zapotřebí (možná zapříčiněno poklesem obyvatel a s tím spojeno s různorodostí řemesel)
  • v Nožná se seznámil s někým z Čejkovického panství a vrchnost mu povila sňatek a odejít na Čejkovice (nevím jak něco takového je časté a pravděpodobné)
  • Nějaký jiný důvod

1.1.3    Pohyb obyvatel zapříčiněný válečnými událostmi Třicetileté války

Nemám žádné dokumenty dokládající, že Hradilové na Čejkovickém panství se nacházeli již před Třicetiletou válkou. Proto je možné, že na toto panství se nějaký Hradil dostal v rámci válečných událostí.
  • v Jako běženec před válkou z míst, kde se narodil (Východní - střední Morava)
  • v Protože byl zverbován (ať dobrovolně nebo násilím) a
  • v Čejkovicích nebo okolí zůstal jako raněný
  • nebo nemocný voják
  • jako vojenský zběh

1.1.4        Příslušník stěhovavého povolání

     I v té době bylo spousta takzvaně stěhovavých povolání:

  • v Drábové panští
  • v Duchovní
  • v Hamerníci
  • v Kantoři a učitelé
  • v Komedianti
  • v Kováři panští a obecní
  • v Mistři polní (ovčáci, hamlknechti)
  • v Mlynáři
  • v Ovčáci, obecní pastýři, mistři polní a hamlknechti
  • v Panští drábové
  • v Panští úředníci a zaměstnanci
  • v Podruzi a nádeníci
  • v Pohodní
  • v Poklasní a obroční
  • v Porybní (fišmajstři) a rybní čeládka
  • v Skláři
  • v Šafáři
  • v Šenkýři a krčmáři
  • v Umělci v panských službách
  • v Vojáci

      A za určitých okolností mohlo dojít k jeho usazení nebo znevolnění právě na Čejkovicích.

1.1.5    Příjmení mohlo vzniknout samostatně právě v Čejkovicích


      Mohlo vzniknout samostatně bez vztahu k příjmení Hradil v jiné oblasti Moravy.








Z mapy je vidět, že v období o kterém uvažuji byli tyto panství propojeny osobou (rodem) majitele.



 K obrázkům jsem použil ukázky z map zpracovaných k Lánovým rejstříkům >>>






Žádné komentáře:

Okomentovat