K rodopisu je také dobré přidat informace o tradicích našich předků.
Od kolébky do hrobu
lidopisné obrázky z Poděbradska
Autor Čečetka, Josef
Nakladatelské údaje V Praze: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1900
Citace z knihy:
KOLEDNÍCI.*)
Já jsem malý koledníček,
přišel jsem k vám pro troníček.
Koleda (naši koledníci říkají kolada) vánoční i velikonoční je tak typická, že nelze při charakteristice lidové minouti zástupů malých koledníků, bohatých i chudých, kteří putují o sv. Stěpáně a v Pondělí velikonoční po známých a zpívají koledy, jimž je matka naučila. Vedle těch, které jsou společný celé vlasti české, mají naši koledníci zásobu svých rázovitých místních. Štědrá ruka hospodyň je po oba dny otevřena, neodejde nikdo s prázdnou ; zvláště děti z příbuzenstva, kmotrovstva dostanou koledy nejvíce: na Štěpána ovoce i peníze, na pomlázku vajíčka malovaná. Neměla by ani srdce, aby odbyla takového umrzlého koledníka, když pěkným hláskem zazpívá: Veselá kolada počíná dnes, zpěvy se rozléhá město i ves, dětičky sem a tam poskakují, kmotřičky navštěvují. Hop, hop, skáče Jeníček, za ním hopká Vašíček, koleduje, prozpěvuje jako jarní slavíček. — A není říkání našich koledníků ledajaké — z veršů jejich vane často humor; přinášejí do stavení veselí, když spustí: Koleda, koleda, dědku, dej oříšek k snědku, nedáš-li mi oříšek, naklepu ti kožíšek. Kohout na tě kokrhá, že ti ho celý roztrhá, hodí ti ho do louže, kdo tam pro něj poleze ?
*) Otištěno ve 3.
čísle XVI ročníku Vlasti.
tuto knihu najdete na této adrese >>>
Ukázka listu s tímto textem:
Žádné komentáře:
Okomentovat