Občas
se takto ptají někteří lidé pátrající po svých předcích. Já bych spíše položil
jinou a skutečnější otázku: „Jak daleko do minulosti vám dovolily nahlédnout historické
dokumenty?“
Tato
otázka by spíše mohla ukázat pravý stav věcí. Ne každá obec má matriky psané od
druhé poloviny 16. století. Během Třicetileté války a dalších válečných
událostí, živelných pohrom a jiných událostí došlo ke ztrátě mnoha knih matrik.
Ne všude bylo započato s vedením matrik ve stejné době. Co se týká gruntovních
knih, lánových rejstříků, sčítání lidu podle víry, sirotčích knih, knih
dlužníků a dalších různých knih ne všude se dochovali a ne všude se přes ně dá
dostat dále do minulosti před matriky. Pokud se tak i stane, mnohdy jsou data
tak nepřesná, že maximálně zjistíme, že na daném místě předkové žili, ale něco
přesnějšího ne.
Rovněž
se můžeme dostat do úzkých, pokud najdeme někoho, kdo se na naše území dostal
jako voják (někteří i celou rodinou) nebo jako doprovod šlechty, která zabrala majetky
nekatolické šlechty na našem území po Třicetileté válce jako odměnu od císaře.
Nebo se zakoupila v Čechách, Moravském markrabství, nebo ve Slezsku (dnes
se můžeme bavit jen o tzv. Rakouském Slezsku). K příchodu a usazení
docházelo také u řemeslníků, obchodníků a jiných lidí (s rodinami nebo bez
nich). U těchto lidí mnohdy není možné ani zjistit odkud přišli (nedostatečné
záznamy v historických knihách a matrikách).
Další takovou skupinu tvoří utečenci, kteří svá původní působiště
opustili z důvodů válečných. Například Charvaté (zhruba od roku 1530),
kteří se usazovali na území dnešního Rakouska, Maďarska, Slovenska a Moravy (oboustranně
hranice). Kteří v té době prchali před Osmanskou říší. Samozřejmě vše se
odehrávalo ve vlnách tak jak Osmané postupovali na sever. A to nebyla jediná
vlna, jednalo se o Habány nebo Židy, kteří se také usazovali na našem území. Rovněž
změny území Habsburské říše a další dějinné události zapříčinili vylidnění a
znovu osídlení různých obcí. Na Hodonínsku to byl např. Čejč osazený Francouzi.
Mnohdy šlechta, která se zakoupila v našich zemích a vlastnila rozsáhlá
panství např. ve Slezsku nebo Polsku, případně v Uhrách přesídlovala
obyvatele na nová panství, kde bylo málo obyvatel a tak se lidí mohli dostat
mnohdy dosti daleko od svých původních oblastí a ne vždy se zachovalo v knihách
a matrikách odkud přesně byli a tak je mnohdy nemožné dohledat jejich předky (i
když by to podle knih a matrik šlo) v jejich původní vlasti).
A
takto by se dalo pokračovat dál a dál.
Samozřejmě
šlechta jako taková má své vlastní záznamy a pokud jste opravdu potomkem
šlechty, můžete se dostat dále do minulosti pomocí těchto záznamů. Samozřejmě i
tyto dokumenty se mohly ztratit během času, ale protože tyto rody jsou různě spřízněny
je snazší jejich historii zrekonstruovat.
Nebudu-li brát v potaz
neschopnost nějakého začínajícího genealoga přečíst nějaké matriky a knihy, tak
je to vždy spíše otázka co nám tyto dokumenty dovolí vyhledat. Pro někoho tedy
bude úspěch se dostat v matrikách někam do začátků osmnáctého nebo sedmnáctého
století, ti šťastnější a není jich mnoho, se mohou dostat v matrikách až
do druhé poloviny šestnáctého století (těch matrik nebylo vedeno mnoho a ne
všechny se zachovali). Takže taková je skutečnost.
Žádné komentáře:
Okomentovat