Jak je to se zapsanými daty narození, při oddání a při úmrtí

Jediné "pevné datum" můžeme brát datum narození / u starších matrik datum křtu. Když docházelo k dalším zápisům tak se většinou zapisovalo podle slovního oznámení (doklady v té době neměli, až v pozdějších matrikách začíná přibývat dokladů, zaslaných z jiných farností a později i státních institucí. V místě se mnohdy spoléhali na to, za jak starého jej považovali a ani nehledali jeho datum narození. I v pozdější době je to vidět, že ve vesnici, kde se narodil a i uzavřel sňatek zapsali jen 23 let místo přesných 23 let 5 měsíců a 7 dní.

Takže někdy je rozpětí mezi udaným stářím a skutečně zapsaným datem narození i klidně +/- 10 v některých případech také více.

Co se týká Křestního jména tam může nastat problém při pozdějším vyhledávání protože mohlo dojít k tomu, že jmenovaný se jmenoval František Josef a jeho bratr dokonce Josef Karel a pokud v pozdějších zápisech byl již uváděn jen jako Josef (František Josef) tedy používali jeho druhé jméno a bratr také jen Josef (Josef Karel) máme o problém více. Ovšem mnohdy stačí pokud ten člověk používal druhé nebo dokonce i třetí (výjimečně i další) to pak si musí člověk dávat velký pozor k do ke komu patří a pokud je to ještě v době kdy se v matrice nezapisovala čísla domů je problém víc.

Dalším problémem může být další jméno, které získal člověk při „biřmování“. Toto jméno v pozdější době mol začít používat a opět máme o další záhadu více. A biřmovací dokumenty nejsou digitalizovány, vedli je na farách, ale později se zasílali na biskupství. Ale kde jsou dnes bude asi další hádanka.

 Naši předkové ani nemohli být moc vynalézaví v pojmenování svých dětí protože jim to určoval církevní seznam křestních jmen (jmen v církevním kalendáři) a tam jak známe bylo mnohé jméno několikrát. Takže ve vesnici to byl samí Jan, Václav, Matěj, Martin, Petr nebo Pavel a u dívek to bylo to samé Marie, Anna, Eva, Kateřina, Klára. A pokud si vezmu, že ani o velkém množstvím příjmení se nedalo mluvit tak máme taky problém při identifikaci manželských párů, kdo, kdy a koho si vlastně bral. V matrikách na Moravě, Slezsku a Čechách se psali rodiče a otec matky ženicha i nevěsty, což nám pomáhá je odlišit. Ale jak píšu i u nich je někdy problém je správně identifikovat. A ve starších matrikách se pak některé údaje zejména u mužů zužují jen na něj, to je pak zase o něco složitější.

Takže z toho plyne poučení „než se rozhodnete někomu některé narození přiřadit tak musíte všechny tyto okolnosti zvážit.

 Já to nakonec vyřešil tak, že jsem si vypal všechny mého příjmení, pospojoval a i když jsem je zatím nepřiřadil, nechal jsem je ve stromu (zvlášť) a až například v další starší matrice najdu spojení tak je spojím a nemusím je dál hledat. Je to rozumné protože jsem tak získal přehled, správně po zařazoval jejich děti a v neposlední řadě díky tomu jsem získal základ pro rozrod. Ten rozrod samozřejmě nemusí dělat každý, ale proč nevyužít ho co již si člověk zapsal a našel. Aspoň vám sedí kmotři, svědkové, později čísla chalup (pozor tady mohlo dojít k přečíslování, nebo šli do jiné chalupy podle práce atd.). Neříkám, že mám vše na 100% chybu může udělat každý, ale tímto způsobem se těm chybám snaží vyhnout.

Samozřejmě další metody zcela jistě existují jak tomu předcházíte vy.