Byli opravdu "Svobodníci" svobodní, nebo to bylo trochu jinak?

  Když pročítám knihu 

Svobodníci

pokus o monografii ze sociálních dějin českých

15. a 16. století.

napsal

Václav Müller.

tak stále více si uvědomuji, že název této „instituce“ Svobodník se ne zcela dá spojovat se svobodným (na nikom nezávislém) člověkem. Svobodník byl stále poddaným svého panovníka, jen měl jiné povinnosti než běžný nevolník. A je otázkou zda byla tato povinnost menší nebo větší než jakou měl „prostý“ nevolník. Statek na němž hospodařil je v podstatě dobře popsán níže výňatkem z knihy o svobodnících (a obdobných lidech jinak nazývaných, ale s obdobnými povinnostmi a právy). A že to taky neměli lehké a jejich úděl nebyl tak svobodný si také můžete přečíst v dané knize. V této knize je popisováno jak se lidé stávali Svobodníky, ale také jak se dobrovolně nechávali znevolnit protože život nevolníka se jim zdál být natolik lepší, že se svého svobodnictví vzdali. Samozřejmě, když už nebylo v některých oblastech služeb Svobodníků třeba, tak jejich svobody král zrušil a stali se „obyčejnými“ nevolníky.

      Pro posouzení tohoto stavu bude zapotřebí nejen přečíst tuto knihu, ale asi i další historické podklady. Nedělám si patent na rozum, zcela jistě se najdou lidé co semnou nebudou souhlasit a to zejména z řad potomků Svobodníků. Tak už to bývá.

"... Panovníci čeští, držitelé rozsáhlých statků, jichž odúmrtmi přibývalo, dávali svým věrným služebníkům v odměnu za jejich služby ve „výsluhu" neb „výprosu" část svého venkovského jmění nemovitého v svobodné držení, ačkoli zvyk udíleti statek takový v léno, pro panovníky pohodlnější a výhodnější, nedopouštěl, aby se od zdomácnění lenního zřízení a zvláště od počátku 14. st. výsluhy často vyskytovaly. Byl-li podarovaný urozenou osobou, vstoupil tím do řad zemské šlechty; byl-li nešlechticem, dostal se mezi svobodné držitele selských usedlostí, stal se svobodníkem; byl-li dosud nesvobodným, nabýval zároveň se statkem osobní svobody.

Dalším způsobem, jak noví svobodníci povstávali již v předhusitské době, bylo propuštění osoby ze závazku poddanského, v němž stála k své vrchnosti, při čemž statek její, sproštěný těch povinností, se stal svobodným; propuštění osoby i statku dělo se bud za plat nebo zdarma, za konané služby neb i z jiného motivu. ..."

Tento výňatek najdete na této adrese (pravá stránka) >>>

 Poznámka:

Naštěstí nikdo nemůže autora této knihy obviňovat ideologickými názory 20. století, což má pro výklad této knihy velký význam.