Do matrik se
nezapisovali lidé pohřešovaní, k tomu byli vedeny jiné dokumenty a pokud jsem
na něco narazil tak až v obdobní I. světové války. Zda něco takového bylo
v předešlých válkách a bitvách vedeno nevím a pokud ano zda se něco takového
dochovalo a je někde uloženo.
Další možnost jsou:
·
byl zraněn
a jako raněný zůstal na tom území, kde došlo k boji a domů se již nevrátil
domů.
·
jako
vojenský zběh se dostal na cizí území a ze strachu nebo i z jiných pohnutek se
nemusel již vrátit domů.
·
Případně
také mohli toto lidé zemřít, když prchali před cizím (a mnohdy i „vlastím“
vojskem a přitom zahynul a nikdo nepodal zprávu o tom, že zesnul.
·
Dalším
důvodem mohlo být, že lidé v příhraničí, zejména na Moravsko-Uherské
hranici se mohli dostat do zajetí a byli odvlečeni neznámo kam.
·
Dále se
takový lidé mohli dostat někam daleko při nějakém konfliktu ve snaze se dostat co
nejdále od něj a pak se nemuseli vrátit a my je v podstatě ani nenajdeme.
Proto takovéto lidi nemůžeme najít v našich
matrikách.
Pokud se podívám na
historii našich zemí, kdy došlo ke spojení s Habsburky a jejich jsou státy po
třicetileté válce tak zjistíme že již v letech jeden 1683 dochází 2 obléhání
Vídně dále potom dochází ke konfliktům ohledně dědictví Kdy se stává panovníci
habsburského soustátí Marie Terezie Jedná se o války Slezské.
V připojeném přehledu
jsou jednotlivé hlavní válečné konflikty až po první světovou válku. Vynechal
jsem Třicetiletou válku a samozřejmě období je vybráno, tak jak je vedení většiny
matrik.
Druhé obléhání Vídně
jednotkami Osmanské říše
·
mezi 14.
červencem a 12. zářím roku 1683 skončilo vítězstvím obránců Vídně a znamenalo
zahájení velké turecké války.
·
Roku 1673 byli
Turci poraženi v bitvě u Chotyně hejtmanem Janem III. Sobieskim. Dne 31. března
1683[1] byla podepsána smlouva o vzájemné pomoci v boji proti Turkům mezi
Leopoldem I. a polským králem Janem III. Sobieskim.
Slezské války označují tři
války vedené o Slezsko v 18. století:
Součástí válek o rakouské
dědictví byly:
·
První slezská
válka – v období let 1740 až 1742
·
Druhá slezská
válka – v období let 1744 až 1745
Součástí sedmileté války
byla:
·
Třetí slezská
válka – v období let 1756 až 1763
Války s Napoleonem
·
Nejen bitva u
Slavkova
Války na Balkáně se střídavým
výsledkem
Války v Itálii (vzpomeňte
Radeckého)
Jsou zde i další konflikty
A na konec se jedná o I.
světovou válku.
Dá se tedy říci, že se nejedná jen o muže, kteří mohli zemřít
v armádě, ale v podstatě o kohokoliv z rodiny, případně o celou
rodinu.
Pokud se jedná o lidi, co nebyli v armádě, tak stejně se
mohli dostat do problémů nejen v místech bitev a tras přesunů armád.
Velkým problémem byli zásobovací jednotky, které z širokého okolí
shromažďovali potraviny nejen pro vojsko, ale i pro koně.
To bylo jen malé zamyšlení nad tím, že někoho nedojdete v matrice
zesnulých. Samozřejmě důvodů může být více, to vím, ale tady jsem se snažil
vyjmenovat důvody spojené s bitvami a válkami.
Poznámka nakonec. Zná někdo možnosti jak zejména u vojáků
najít, kde kdo pal, případně se ztratil. A případně, kde hledat. Na různých
starých památnících se maximálně dají najít jména jen významných důstojníků,
kteří v dané bitvě padli.
