Přemýšleli jste, proč někdy nemůžete najít zápis o úmrtí předků nebo příbuzných?

     Tak jsem přemýšlel, když nemůžu najít nějakého muže v mém rodokmenu, kde zesnul a zda se nemohl stát obětí válečného konfliktu.  A to tím, že se připletl k něčemu takovému nebo že byl odveden do armády a při některém z řady válečných konfliktů byl zabit.

     Do matrik se nezapisovali lidé pohřešovaní, k tomu byli vedeny jiné dokumenty a pokud jsem na něco narazil tak až v obdobní I. světové války.  Zda něco takového bylo v předešlých válkách a bitvách vedeno nevím a pokud ano zda se něco takového dochovalo a je někde uloženo.

Další možnost jsou:

·         byl zraněn a jako raněný zůstal na tom území, kde došlo k boji a domů se již nevrátil domů.

·         jako vojenský zběh se dostal na cizí území a ze strachu nebo i z jiných pohnutek se nemusel již vrátit domů.

·         Případně také mohli toto lidé zemřít, když prchali před cizím (a mnohdy i „vlastím“ vojskem a přitom zahynul a nikdo nepodal zprávu o tom, že zesnul.

·         Dalším důvodem mohlo být, že lidé v příhraničí, zejména na Moravsko-Uherské hranici se mohli dostat do zajetí a byli odvlečeni neznámo kam.

·         Dále se takový lidé mohli dostat někam daleko při nějakém konfliktu ve snaze se dostat co nejdále od něj a pak se nemuseli vrátit a my je v podstatě ani nenajdeme.

Proto takovéto lidi nemůžeme najít v našich matrikách.

     Pokud se podívám na historii našich zemí, kdy došlo ke spojení s Habsburky a jejich jsou státy po třicetileté válce tak zjistíme že již v letech jeden 1683 dochází 2 obléhání Vídně dále potom dochází ke konfliktům ohledně dědictví Kdy se stává panovníci habsburského soustátí Marie Terezie Jedná se o války Slezské.

     V připojeném přehledu jsou jednotlivé hlavní válečné konflikty až po první světovou válku. Vynechal jsem Třicetiletou válku a samozřejmě období je vybráno, tak jak je vedení většiny matrik.

Druhé obléhání Vídně jednotkami Osmanské říše

·         mezi 14. červencem a 12. zářím roku 1683 skončilo vítězstvím obránců Vídně a znamenalo zahájení velké turecké války.

·         Roku 1673 byli Turci poraženi v bitvě u Chotyně hejtmanem Janem III. Sobieskim. Dne 31. března 1683[1] byla podepsána smlouva o vzájemné pomoci v boji proti Turkům mezi Leopoldem I. a polským králem Janem III. Sobieskim.

Slezské války označují tři války vedené o Slezsko v 18. století:

Součástí válek o rakouské dědictví byly:

·                    První slezská válka – v období let 1740 až 1742

·                    Druhá slezská válka – v období let 1744 až 1745

Součástí sedmileté války byla:

·                    Třetí slezská válka – v období let 1756 až 1763

Války s Napoleonem

·                    Nejen bitva u Slavkova

Války na Balkáně se střídavým výsledkem

Války v Itálii (vzpomeňte Radeckého)

Jsou zde i další konflikty

A na konec se jedná o I. světovou válku.

     Dá se tedy říci, že se nejedná jen o muže, kteří mohli zemřít v armádě, ale v podstatě o kohokoliv z rodiny, případně o celou rodinu.

     Pokud se jedná o lidi, co nebyli v armádě, tak stejně se mohli dostat do problémů nejen v místech bitev a tras přesunů armád. Velkým problémem byli zásobovací jednotky, které z širokého okolí shromažďovali potraviny nejen pro vojsko, ale i pro koně.

     To bylo jen malé zamyšlení nad tím, že někoho nedojdete v matrice zesnulých. Samozřejmě důvodů může být více, to vím, ale tady jsem se snažil vyjmenovat důvody spojené s bitvami a válkami.

     Poznámka nakonec. Zná někdo možnosti jak zejména u vojáků najít, kde kdo pal, případně se ztratil. A případně, kde hledat. Na různých starých památnících se maximálně dají najít jména jen významných důstojníků, kteří v dané bitvě padli.