Publikace o tradičním odívání na Valašsku

 Pokud bádáte na Valašsku a zajímáte se o víc než jen o suchá fakta, narodil se, oženil se a zemřel tak vás může zajímat jak se vaši předkové mohli v určitém časovém období oblékat a další informace o jejich odívání.

Tady vám dávám odkaz na tuto publikaci Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

Tento dokument ve formátu PDF si můžete stáhnout na této adrese >>>

Morava krásná zem

Müllerova a její využití v Genealogii

 Tady je "Müller, Johann Christoph, 1673-1721" mapa.

 

Když se podívám, kde v té době šlo hlavní koryto řeky Moravy a tím i Hranice Morav a Uherska, rovněž ta rameny Která jsou zakreslena v okolí Hodonína.

Samozřejmě je také zajímavé se podívat na názvosloví obcí, ale i dalších místech zobrazených na mapě. Samozřejmě to může napomoci v hledání obcí podle tehdejších názvů.

 

Celou mapu naleznete na této adrese >>>

Nápověda pro Indikační skici na stránce MZA

Po převodu na novou stránku a verzi zobrazování indikačních skic pro Moravu chyběla nápověda, která byla uvedena na první stránce bývalé verze stránky. Napsal jsem tam a bylo doplněno na stránku s nápovědou. (viz. stránka níže). Vím, že v té legendě není asi všechno, ale základ tam je takže pokud nevíte co tam co představujete můžete se podívat do nápovědy.

Označil jsem červeným rámečkem na každém obrázku, kde hledat. Je tam začátek „Nápovědy“(obr.1) a pak legenda (obr. 2).

 

 

Tady je odkaz na tu nápovědu >>>

A

Tady ne celou stránku >>> (vyhledávání obcí)

 

Přehled lékařů působících v letech 1899 - 1919

 Chcete vědět, kde váš předek nebo příbuzný působil jako lékař nebo na druhou stranu kdo mohl léčit vaše předky a příbuzné? Podívejte se do těchto věstníků. Dá se v nich hledat samozřejmě podle příjmení, ale také podle místa. Také nám to ukáže jak byla v té době dostupná lékařská péče. Je to celkem zajímavé si v tom pohledat a počíst. Zároveň to může někomu obohatit rodokmen.

Věstník, příloha Časopisu lékařů českých

ISSN 0008-7335

Nakladatelské údaje Praha: Spolek českých lékařů, 1899-1914

Typ dokumentu Noviny a časopisy

Jazyk Čeština

Místo uložení Národní lékařská knihovna Signatura: B 2

Fyzický popis Rozsah: sv.

Poznámky

Converted from MARCXML to MODS version 3.5 using MARC21slim2MODS3-5.xsl (Revision 1.106 2014/12/19)(EE patch 2015/05/15)

To vše najdete na této adrese >>>

Prusové na Moravě r. 1758

 obležení Olomouce a zničení pruského dovozu u Domašova

V této knize jsou popisovány pohyby vojsk u jednotlivých obcí i s počty vojáků, kteří byli posláni k plnění vojenských úkolů. Zajímavě to může ozřejmit historii těchto míst a možná zodpovědět pár otázek z té doby, které se vyskytují v historii některých rodin.

Ukázka z knihy:

" Dne 8. května počala se trhati dlažba na mostech a ulicích a město dostalo rozkaz, aby prohlédlo a důkladně opravilo věže ve starých hradbách, aby se odtamtud dalo v čas potřeby stříleti z dvojháků. Prelát kláštera Hradišťského dostal rozkaz, vyplatiti pokladně pruské 30.000 dukátů výpalného. Samozřejmo, že Prusové darmo čekali, že co dostanou. — Včera dovezli naši husaři z Bystřice před očima nepřátel 40 beček piva, jež si Prušáci dali ...

*) Cerrini udává jen 1300. 

**) „I pro mne at platí ta šibenice, stanu-li se věrolomcem!" zvolal prý baron Marschall za té příležitosti."

Samozřejmě toto obléhání má vliv i další dění na Moravě. Například v historii městečka Čejkovic (Hodonín) je informace, že mnozí mniši opustili Olomouc a uchýlili se do Čejkovic.

Všem je snad jasné, že po průchodu vojsk obou stran byla obec vydrancována a bez zásob, lidé se rozutekli do širokého okolí a mnohé domy zůstali nějakou dobu pusté.

Tak snad ta kniha někomu pomůže.

Ukázka textu z knihy:

Tuto knihu najdete na adrese >>>

Některé historické oblasti Moravy na webu mapy cz

Občas když hledáme své předky a dnes již nežijeme v té části republiky odkud naši předkové pochází tak tu část až tak neznáme. Trochu by nám mohly pomoci mapy cz, kde se zachází zobrazení "hranice" dané oblasti. Zcela jistě se se může ta oblast trochu lišit od< toho jak je vedena někde jinde, ale tak už to chodí.

Zde je několik Moravských oblastí:

Slovácko (Moravské Slovácko)

Haná

Haná definovaná Ottovým slovníkem naučným:

Zelené špendlíky definují okrajové obce oblasti dle slovníku.

Valašsko

Hlučínsko

Zde je odkaz na mapu >>>

Valticko

Historické území

Zde je odkaz na mapu >>>

Na webu mapy cz můžete zkusit vyhledat i další oblasti

Slovensko

Záhorí a další oblasti podle mapky a odkazu z Wikipedie

Zde je odkaz na stránku o Záhorí >>>

Toto jsou mapy z daného článku:

Zde je odkaz na velkou mapu z článku >>>

Čechy

Vitorazsko

Historické území

Zde je odkaz na mapu >>>

Stránka o hudbě v moravských spolcích do vzniku Republiky Československé v roce 1918

Stránka se zabývá spolky zabývajícími se pěveckými spolky:

Například pro město Hodonín je zde uvedeno toto:

Spolky v Hodoníně (soudní okres Hodonín, okresní hejtmanství Hodonín)

Čtenářsko - pěvecký spolek Svatopluk 1865

Farní cyrilská jednota 1881

Pěvecký spolek 1887 (Svantovít?)

Gesangverein 1887

Gödinger Männergesangverein 1904

Damen Singverein 1905

Pěvecký spolek Hlahol 1909

Pokud si pak rozkliknete jednotlivý spolek dostanete dostanete takovýto detail se jmény:

Hodonín (soudní okres Hodonín, okresní hejtmanství Hodonín)

---

Zpěvácký spolek Hlahol

Vznikl v roce 1909, stanovy potvrzeny 22.12.1909 pod č. j. 83 033. V roce 1910 byl předsedou zvolen ředitel reálky Antonín Paleček, 1912 P. ThDr. Alois Kolísek (ještě 1918), místopředsedou (1911) nadučitel na odpočinku František Kučera, jednateli byli: 1910 Jan Čechák, 1910-11 František Kučera, 1912 Jan Kučera, 1918 Blanka Skácelová.
Spolkovým sbormistrem byl zvolen učitel Josef Komárek (ve funkci do roku 1936), jenž také řídil sbor při prvním koncertě 14.1.1911.

Prameny:

MZA Brno fond B 40/I kn. 436e Spolkový katastr okresu Hodonín;
SOkA Hodonínn fond OkÚ Hodonín karton 1374;
SOkA Hodonín fond OkÚ HO i.č. 1374 ZS Hlahol Hodonín 1911-1948

___________________________________________________________________________________

Více již najdete na stránce.

Odkaz na tuto stránku je zde  >>>

Jak pracovali starostové na Moravě?

     Možná jste měli v rodině nebo dokonce předka  v obecní samosprávě a chtěli by jste vědět o jejich práci více možná vám napoví tato kniha. Samozřejmě to může zajímat všechny. Každá nová informace nás posouvá dále v poznání života našich předků.

Samospráva obecní

příruční kniha pro starosty a zastupitele obecní na Moravě

Autor - Macenauer, Josef
Dalši tvůrci - Růžička, Adolf
Nakladatelské údaje
Brno: K. Winkler, 1884
Typ dokumentu - Kniha
Jazyk - Čeština
Místo uložení - Moravská zemská knihovna v Brně
Signatura: 2-0110.908
Fyzický popis
Rozsah: 14, 664, 18 s.
Poznámky
Josef Macenauer ; spoř. a dopl. A. Růžička

Tuto knihu najdete na této adrese >>>

Obce spojené s rodokmenem Hradil nebo rodokmen je spojen s těmito obcemi.

Obce, o které se zejména zajímám ve vztahu k mému rodokmenu. Zejména v období od přelomu 19. A 20. století do minulosti.

Ještě to doplním, Příjmení Hradil se v mém případě vztahuje výhradně k Čejkovicím a Hodonínsku. Nemám žádné prokázané propojení s příjmením  Hradil ze střední Moravy.

A zde jsou má příjmení, která patří do mého rozrodu: >>>>

¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨

Morava

Čejč	Kroměříž	Olomouc	Rohatec
Čejkovice	Kuželov	Oslavany	Stará Břeclav
Dolní Bojanovice	Lužice	Petrov	Starý Poddvorov
Hodonín	Mikulčice	Poštorná	Sudoměřice
Charvatská Nová Ves	Mohelnice	Prušánky	Vrbice
Kobylí	Moravičany	Ratíškovice	Zvolenov / Bobalov *)

*) obec je dnes spojena s obcí Petrov

Zahraničí:

Slovensko

Holíč	Unín	Radimov	Petrova Ves
Kopčany	Gbely	Radošovce	Brodské
	Popudínské Močidlany	Mokrý Háj

Rakousko

Rabensburg, Vídeň

 Polsko (dřívější součást Rakouska – Uherska a Habsburského soustátí)

Krakov  (+Krakovsko), Těšínsko

Pokud někdo z vás pátrá taky v těchto obcích můžete se semnou spoji a možná najdeme průsečík našich rodokmenů. Vzkaz napište zde pod článek nebo mě kontaktujte na můj email genealogie.hradil@gmail.com

Vyšla zajímaví kniha: Pilnáček Josef: Paběrky z vídeňských archivů

Vyšla zajímaví kniha:


Pilnáček Josef: Paběrky z vídeňských archivů

První ucelené vydání.
Vyšlo: 22.8.2012
více zde >>>

Informace o obsahu této knihy najdete zde >>>

Z předmluvy:

"... Od roku 1925 začal Pilnáček  publikovat drobné články psané populární formou  na stránkách  časopisecké revue Dunaj : menšinová revue s přílohou: Věstník  „Komenského“ a  „Českého srdce“. .."

&&&

"... Články, které  Josef Pilnáček  uveřejňoval v tomto časopise, nazývá „paběrky z archivů“ a týkají se všech oborů vlastivědy, zejména historie, topografie, genealogie, heraldiky, národopisu, náboženských, kulturních, hospodářských a sociálních poměrů. Obsahují mnoho zajímavých zpráv o vojenství, hutnictví, dolování, sklářství, atd. Mnohé také pojednávají o dějinách a životě české menšiny ve Vídni. ..."

&&&

Další knihy zde presentované:

• Pilnáček Josef: Staromoravští rodové 
• Reprint prvního vydání z roku 1930 včetně všech příloh.
• Vyšlo: 29.4.2011

• Pilnáček Josef: Občanské znaky Středomoravští
• Dosud nevydaná sbírka občanských znaků. 
• Vyšlo: 7.9.2009 

• Pilnáček Josef: Rody starého Slezska 
• Nově zpracované vydání v jednom svazku! (Kniha není reprint!) 
• Vyšlo: 27.4.2010 

• Pilnáček Josef: Neznámé rody a znaky staré Moravy 
• Nově zpracované a doplněné vydání! (Kniha není reprint!) 
• Vyšlo: 9.4.2010 

• Milec Miroslav: Cechovní pečetě I
• Dosud nevydaná sbírka cechovních pečetí.
• Vyšlo: 5.12.2011 

• Milec Miroslav: Rodové pečetě I
• Dosud nevydaná sbírka rodových pečetí. 
• Vyšlo: 28.1.2011

• Milec Miroslav: Šlechtické pečetě
• Dosud nevydaná sbírka šlechtických pečetí. 
• Vyšlo: 28.1.2011

• Milec Miroslav: Občanské pečetě a znamení na pečetích
• Dosud nevydaná sbírka občanských pečetí. 
• Vyšlo: 28.1.2011

• Thaumaturga Brunensis - Divotvůrkyně Brněnská 
• Sbírka svědectví o svatotomských zázracích uložených v Moravském zemském archivu. 
• Vyšlo: 12.3.2011 

Převzato ze stránky http://www.sperat.cz/nakladatelstvi/vydane-knihy/

Digitální knihovna map, Vědecké knihovny v Olomouci

Digitální knihovna map, Vědecké knihovny v Olomouci

Zde se nalézá stránka >>> s 558 digitalizovanými mapami a dalšími dokumenty, které pochází z období 16. století do 19. století.

Dá se hledat jak dle katalogu knihovna tak podle abecedního seznamu.

Jediné mínus aplikace je, že se nedá nastavit  velikost zobrazované mapy a i když máte větší rozlišení než 900 na 600 nelze ho zvětšit tak jako například v aplikaci Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska, kde lze velikost okna zastavit >>> a aplikace je stejná v které to probíhá.

............................................&&&..............................................

• Odkaz na mapové servery pro Českou republiku >>>

• Moravská zemská knihovna, Staré mapy online 2008-2011, pojednání o tomto tématu >>>, zde je odkaz na Volně dostupné nástroje z produkce projektu Staré mapy online >>>.

• Historický atlas měst České republiky >>>

• Mapový portál >>>

• Zajímavá zahraniční stránka  University of Texas.

• Mapový rozcestník  >>>

..........................................&&&....................................................

Seznam "francouzů" obnovujících Čejč

Z knihy Založení francouzské osady Čejče napsanou Karlem Hlavinkou uvádím uvádím úryvek:

Jak zde uvidíte, jedná se o obyvatele území Alsasko Lotrinska >>>, kde v různých obdobích vládla jak francouzská tak "německá" koruna, ale s tím bylo i spojeno mnohdy i místního obyvatelstva a French

Comté >>> (červená barva).

Říšská země Alsasko-Lotrinsko (německy Reichsland Elsaß-Lothringen) je historický německý správní útvar existující v letech 1871–1918 na území dnešních francouzských departementů Bas-Rhin, Haut-Rhin a Moselle. Metropolí regionu byl Štrasburk.

Všech dohromady je 216 osob, a sice 45 mužu, 42 žen, 129 detí (67 hochu a 62 devcat), zamestnáním jsou rolníci, nádeníci a remeslníci, jeden je oznacen ucitelem, jeden lékarem. Menší obnosy penežní melo jich jen osm. Seznam tento neobsahuje všech Francouzu na jižní Moravu tehdy prišlých, nebot mezi osadníky, jichž zustalo trvale 17 a k nimž pozdeji pribyli ješte jiní, vyskytuje se šest nových jmen zde neuvedených; prišli asi pozdeji z Holice nebo se nejprve ohlédli jinde hledat si štestí a nepochodivše vrátili se k štastnejším krajanům.

Tolik citace z knihy  : 

Signatura :CT REG 908(437.32)
Hlavní autor : Hlavinka, Karel
Hlavní název :Založení francouzské osady Čejče
Vydáno :[S.l. : s.n.]
Rozsah :50 s.
Klíčová slova :vlastivěda - Morava - Čejč -  dějiny - osady - založení
Přír. čísla :47065

Kniha je uložena v čítárně hodonínslé knihovna.

Jak je zde uváděno tak Francouzi se částečně roztrousili i v dalších částech Moravy. Při mém procházení matrik jsem narazil například na porodní bábu Simandel, podle mích znalostí by mělo toto příjmení být francouzské a psát se "de Simandel". V jedné mé známé rodině se traduje, že pochází z napoleonských válek od zraněného důstojníka co zůstal na Moravě, ale já v matrice zjistil jeho výskyt již o mnoho let dříve než se snad Napoleon i narodil. Spíše bych to odhadoval na někoho kdo se zde '"zapoměl" po třicetileté válce.

Kolik toho v nás zůstává z DNA našich předků?

DNA je nositelka genetických informací a od každého z našich rodičů. Od každého z nich dostáváme 50% genetické informace a tak postupně v jednotlivých generacích v nás zůstává od našich předků menší procento této informace.

1. Generace 100,0000 % (to jste vy)
2. Generace 50,0000 % (rodiče /otec a matka/)
3. Generace 25,0000 % (prarodiče /dědečkové a babičky/)
4. Generace 12,5000 %
5. Generace  6,2500 %
6. Generace  3,1250 %
7. Generace  1,5625 %
8. Generace  0,7813 %

Kolik toho v nás zůstane o 7 generací před námi? A jižní Morava je na další národy a národnosti bohatá.
Mnohokrát v historii po pustošivých válkách a nájezdech v tomto cípu Moravy došlo k "doplnění" obyvatel z jiných oblastí a držav pánů této oblasti, příchodem lidí z válkou zmítaných oblastí (Chorvaté, Srbové, Bulhaři a další národy Balkánu) a z dalších příčin.
Chorvaté, Slováci, Slovinci, Bulhaři, Francouzi (Spíše by se dalo říci poddaní manžela Marie Terezie, Františka I. Štěpána Lotrinského z držav na pomezí dnešní Francie a Německa), Maďaři, Židé, Turci (zajatí za válek s turky).
Například se traduje, že za bojů u Slavkova ranění vojáci jsou předky mnoha lidí v této oblast. Například Příjmení Simandel někteří uvádí jako "de Simandel" a, že pochází z této doby a já přitom v Čejkovicích nacházím porodní bábu jména Simandel ještě dříve než se Napoleon narodil. Podle mích informací toto příjmení se zde neoběvilo s "Francouzi", kteří znovu zakládají zpustlý Čejč.