Jak velký rodokmen dělám vývod, rozrod nebo jen otcovskou linii a proč?

Jeden dotaz v naší skupině Genealogie Cs a Sk, mě dovedl k tomu abych sesmolil tento příspěvek. Snad objasní mé pohnutky a přispěje k tomu jak se rozhodnout a co vše vybádat.

 Začal jsem vývodem celé rodiny a postupně jsem se dopracoval k rozrodu. Napřed jsem řešil, kdo ke kterému rodiči patří v matričních knihách. Oni naši předkové používali tak deset jmen pro chlapce a deset pro dívky (samozřejmě to není pravidlo, ale je to tak). A kdypak měl potomek deset dětí a dospělosti se dožili tak tři – pět chlapců a ty jména stále používali stále stejná, a nakonec dva Janové měli za manželky Marie a ještě se tam nepsala jejich rodná příjmení bylo nutné projet celou matriku a dát dohromady všechny potomky pěkně tak aby seděli podle doby narození (aby se jim nenarodili hned po sobě tři děti po pěti měsících a podobně.) Takže nakonec jsem vypsal všechny lidi s příjmením Hradil z matriky Čejkovic a sestavil to tak aby dědi připadli těm správným rodičům. Samozřejmě pomáhá u toho porovnání kmotrů, časových údajů (časová osa by se děti rodili za devět měsíců nejdříve – cca), později domovní čísla a další věci.

Malá ukázka z mého stromu

No a když už to mám dané do kupy tak to snad nezahodím, při tom pátrání pak samozřejmě najdu ovdovění a nové sňatky vdovců a  vdov s jejich dětmi. Ti všichni žili v jedné rodině, tak je tam všechny napasuji. Pokud se přímí předek znovu oženil nebo vdal, když ovdověl, tak jsou z toho pak poloviční sourozenci a potomci vůči mé osobě.

A vzhledem k tomu, že dnes mám kompletní testy DNA, FFDNA, Y-DNA a mtDNA tak se také hodí mít udělaná rozrod. Samozřejmě kompletní asi nikdy neudělám, je toho moc, ale pomůže to pak v pátrání kam daný výsledek zařadit.

A pro mne bylo normální, že se u nás stýkal rodina na významných oslavách, kde jsem se setkával se svými vlastníky a vlastnicemi neboli druhými bratranci a sestřenicemi tak mě ta široká rodina došla normální a dokonce se v některých případech rodina scházela třeba i s rodinou otcova nebo matčina vlastníka a vlastnice. To je velký záběr do šíře a já chtěl toto všechno znát. A když například babička mluvila o rodině tak to sahalo až k jejím vlastníkům a vlastnicím a já si pamatoval mnohá ta jména a zajímalo mne rovněž vědět kdo kam patří.

Dnes si čile dopisuji s některými druhými a třetími bratranci a sestřenicemi, kteří mě doplňují informace a dokumenty s fotografiemi o té jejich části našeho stromu a já jim ta to dodávám informace co jsem vybádal a napsal do jednotlivých dílů Rodinné kroniky.

A to nemluvím o tom, že podle církevního práva se kmotři stávají rodinou a jsou sní propojení až do smrti a v podstatě na našem konci republiky jsme propojeni se Slovenskem ,kde  ta tradice je ještě větší. I já jsem dlouho přemýšlel (bylo to po smrti mých rodičů), jak je to s jedním bratrancem mého otce až poslední žijící teta mě řekla, že oni jsou „krsní“ (kmotři). Jsem jednou hlavní větví propojen na Slovensko). Teprve tam jsem to byl schopen pochopit a rozklíčovat.

A protože jen data narodil se  - oženil se – zemřel mě nestačili tak z toho jsou hodiny v badatelnách archivů, knihoven a u počítače. Už to není koníček a ni kůň, už je to pořádné stádo těch koní.

 

A hlavně každý si to udělá dle svých představ co chce vědět na co má čas a podobně. Jen ti co se tím živí to musí pro druhé udělat tak jak si to přejí, my ne a děláme to pro své poznání a zábavu.

 

Co zpracovávat v rodinném stromu?

     Samozřejmě je otázkou jaký máte cíl ve vašem bádání, jakou část rodinného stromu chcete zkoumat. To záleží zcela na vás. Samozřejmě nejsložitější je rozrod otcovské linie, u mužů je to ještě lehčí – hledáte stejné příjmení, u žen se s každým sňatkem mění to je složitější hledání. A pokud zkombinujeme Vývod předků a rozrod se všemi potomky s jejich manželkami a manžely a dětmi tak se nám to nastřádá. Ale toto všechno záleží na vás, jak se rozhodnete, co vše budete hledat a zpracovávat. Někteří lidé zpracovávají i rozrod u jiné linie než u otcovské, například některé babičky nebo pradědečka, možností je nepřeberně a záleží jen na nás, co si zpracujeme a v jakém rozsahu co do lidí tak i informací co o nich shromáždíme.

     Vzhledem k tomu, že děti z druhého manželství pokud se oženil znovu muž nesou stejné příjmení a jejich potomci mužského rodu to jméno ponesou dál tak je všechny zapisuji. Pokud se příjmení netýká valné většiny chalup v dědině (což není můj problém) tak je zapisuji všechny. Jsou to příbuzní a pokud dojde na další generaci tak pak člověk může mít problém aby se v potomstvu vyznal (těch jmen mužů nebo žen se používalo velmi málo a tak stejné bylo běžné).

     Proto jsem se rozhodnul pro rychlejší a přehlednější práci, všechny tyto linie sledovat a zapisovat u nich základní data matrika N-O-Z. Vždyť ty děti měli někdy lepší vztahy s polorodými sourozenci než se sourozenci. Například já mám telegramy z Vídně s přáním k sňatku dědy a babičky jen od polorodých sourozenců. A tak bych mohl pokračovat dál.

    Rovněž mám přehled tady na Jihovýchodě Moravy o všech zjištěných Hradilech, co vím, že nepatří k nám do rodu. Mnohdy se někdo dostal dále od rodné vesnice a pak mě to opět dělalo problémy a tak jsem je rovněž zmapoval. Je to rychlejší než ztrácet čas s hledáním kam patří, když se najednou někde objeví například svatba a já nevím, odkud došel, protože se nepíše místo narození, ale předešlé působiště a to může dělat problém se ztotožněním osoby a jejím přiřazením nebo jejím vyřazením, že nepatří do rodiny.

     Jsou i takový co zpracovávají historii stavení ve kterých žili jejich příbuzní určitou dobu a podobně. Nebo zpracovávají stručné rodokmeny celý vesniček nebo historii domů ve vsi. Zkrátka iniciativě se meze nekladou a pokud to někoho baví a obohacuje jej to tak v tom nevidím problém.